Lichořeřišnice není jen oblíbená letnička

Většinou ji známe ze zahrádek či balkonů a říkáme jí prostě „řeřicha“. Tato nenáročná popínavá letnička se žlutými až ohnivě červenými květy se správně nazývá lichořeřišnice větší a její využití je mnohem širší, než byste čekali.

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) je původem exotická léčivá rostlina z čeledi Tropeolaceae. Je to jednoletá bylina s dužnatými poléhavými listy, která dorůstá do výšky až jednoho metru. Její květy jsou žluté až oranžově červené barvy a plodem je tobolka. Lichořeřišnice pochází původně z Jižní Ameriky, zdomácněla však téměř po celém světě. U nás se pěstuje v zahradách jako dekorativní letnička. Používá se též v přírodní medicíně, v kosmetice a uplatnění najde i v kuchyni. Pro fytoterapeutické účely se využívají sušené nebo čerstvé listy, sušený plod, semena, květy či čerstvá šťáva – tedy vlastně celá nadzemní část rostliny.

Lichořeřišnice

Jaké důležité látky lichořeřišnice obsahuje

Hlavní aktivní složkou je benzylisothiokyanát (hořčičná silice), který vzniká z glukotropaelinu působením enzymu myrosináza. K dalším obsaženým látkám patří vitamín C, draslík, železo nebo fosfor.

Využití lichořeřišnice v zelené lékárně

Jak už jsme naznačili v úvodu, lichořeřišnice se v lidovém léčitelství využívá zejména při recidivujících infekcích urogenitálního systému (močové cesty, prostaty, vaječníků). Ve formě tinktury se lichořeřišnice používá proti padání vlasů, pro posílení jejich růstu nebo při obtížích s lupy. V zemích původu lichořeřišnice ji domorodí obyvatelé používali především ve formě obkladů (šťáva nebo obklady z rozdrcených listů) při poranění kůže nebo kožních problémech. V tradičním léčitelství se rozemleté semeno podávalo jako projímadlo.

Využití lichořeřišnice v kuchyni

Díky obsahu hořčičné silice lichořeřišnice chutná podobně jako ředkvičky nebo křen. V kuchyni můžeme využít listy, poupata, nezralé plody i květy. Lichořeřišnici můžete přidat do salátu, pomazánek, mladá semena například do tatarské omáčky či salátového dresinku. Vyrábí se také lichořeřišnicový olej (lichořeřišnici naložíme do oleje a po 14 dnech využíváme v kuchyni dle libosti). Nezralé plody můžeme nakládat do octa a používat jako náhradu kaparů.

Lichořeřišnice působí i proti mšicím

Na zahrádce může lichořeřišnice zastat kromě okrasné funkce i funkci ochrannou -  sází se do zeleninových záhonků, kde na sebe přitahuje mšice, a tím před nimi chrání ostatní rostliny.

 

Zdroje:

 

Potužák, M. (2013). Tropaeolum majus L. - lichořeřišnice větší, (Tropaeolaceae). Časopis Českých Lékárníků, 85(2), 21.

Vladislav Rytíř, Antibakteriální látky rostlin, Bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2013

http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2011/02/05.pdf 

http://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2010/02/02.pdf 

https://botanicus.cz/assets/files/casopis/botanicus_2017_byliny_a_koreni_final.pdf

https://botany.cz/cs/tropaeolum-majus/

http://www.ustavprovyzivu.cz/?p=374